Co bude mít Ústecko z lithiové horečky? Zákon obchází krajskou kasu obloukem

Ještě pár let potrvá, než ze země vykutáme první vozík lithia – strategické suroviny 21. století. Ale už nyní by si vláda dosluhující i vláda budoucí měly uvědomit, že se Cínovec nachází v Ústeckém kraji,

 v kraji, který se potýkal s vysokou nezaměstnaností a ztratil řadu pracovních míst útlumem těžby všech možných nerostů!

Ústecký kraj se zabýval na svém zasedání dne 11. září 2017 informacemi o těžbě lithia na Cínovci, resp. v Krušných horách. V pětistránkovém usnesení však nenajdete zmínku o tom, že by kraj měl usilovat o vyvinutí tlaku na své poslance, jejichž prostřednictvím by v Poslanecké sněmovně navrhl změnu stávajícího Horního zákona na spravedlivější přerozdělení vydobytých peněz.

Platný zákon totiž v tuto chvíli stanovuje jednak úhradu z dobývacího prostoru, která jde dotčené obci, což je samozřejmě v pořádku, neboť se při těžbě většinou ničí krajina a jednak úhradu z vydobytých nerostů. Kupříkladu u hnědého uhlí jde z celkového odvedeného poplatku od těžaře 33 % do rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a 67 % pak míří anonymně do státního rozpočtu. U jiných nerostů jsou poplatky nastaveny stejně nebo v závislosti na typu těžby (povrchová, důlní) podobně. V každém případě je ale krajský rozpočet jako příjemce vynechán.  

Je to spravedlivé? Zejména v Ústeckém kraji, který byl ekologicky poškozen jednak těžbou hnědého uhlí a následným utlumením a ztrátou pracovních míst hospodářsky. Proč nemůže kupříkladu 20% z odvodu do státního rozpočtu mířit přímo do krajské kasy. Jsou to v prvé řadě obce a následně kraj, které by měly mít profit z těžby a reinvestovat jej zpátky. Kraj by nicméně nesměl utratit tyto peníze na sociální dávky, ale musel by je využít na tvorbu odborných pracovních míst ve vědě a výzkumu, tak jako jsme to ve spolupráci s univerzitami a dalšími partnery učinili my v Litoměřicích Centrem geotermálního výzkumu. Jedině tudy vede cesta od montovny k mozkovně.   

Odmítám snahy komunistů, socialistů a další stran na celkové znárodnění těžby lithia. Je to populistické, nehledě na to, že u nás není společnost, která by lithium uměla těžit. Státní podnik Diamo je především správcem ložisek, u nichž došlo k ukončení těžby a rovněž se zabývá likvidací důlní a povrchové infrastruktury resp. rekultivací území. S těžbou lithia nemá zkušenosti.  Žijeme v tržním hospodářství, a proto nesmíme neuváženou politikou ohrozit investice australských těžařů firmy Geomet, případně ani dalších společností, které na Cínovci už investovaly 350 milionů korun. Podle dostupných informací z kraje je tato suma zatím marginální v porovnání s celkovou vstupní investicí na otvírku podzemního dolu a výstavbu zpracovatelských závodů. Ta by měla činit 10 miliard Kč.

Blíží se doba, kdy si půjdeme do supermarketu pro akumulátor pro chatu či byt s měsíční kapacitou, kdy dráty vysokého napětí budou sloužit jen jako odpočívadlo pro stěhovavé ptáky, kdy bude každá jednotka energeticky soběstačná a auta na elektrický pohon předčí dojezdem TDI v kombiku. K tomu nám všem může dopomoci právě lithium.

Odmítám populistické snahy o totální znárodnění těžby a v každém případě by neměl anonymní státní rozpočet těžit na úkor krajského, který přeci jen dokáže prostředky investovat adresněji. Zákon je potřeba změnit co nejrychleji, aby Ústecký kraj začal dohánět náskok ostatních krajů a neodcházeli od nás mladí lidé do Prahy nebo co hůře - do zahraničí.